U Veverek
Věk: 4 – 7 let
Učitelky: Petra Soukupová
Hana Tobrmanová
Umístění třídy: čtvrtý pavilon vpravo
Kdo si chce „U Veverek“ hrát, na pravidla musí dbát. Máme se tu všichni rádi a jsme velcí kamarádi.
Snažíme se o vytvoření fungujícího kolektivu, kde vládne klidná a kamarádská atmosféra. Podporujeme dětskou zvídavost, samostatnost, schopnost dětí najít své místo mezi ostatními. Kladame důraz na přátelství, komunikaci, porozumění, vzájemnou empatii, pomoc a spolupráci. Těšíme se na nové zážitky, které společné prožijeme.

PŘIJEL CIRKUS
K nám do školky zavítalo divadlo s představením Cirkusíček, kde se představil klaun se svými zvířaty, která onemocněla touhou a steskem po svobodě. Děti pomáhaly odhalovat vzniklou zápletku z příběhu a uvědomovaly si zápory života zvířat v zajetí.
Cirkusové téma s krásnými loutkami děti nadchlo, a tak jsme si postavili svoji manéž a začali objevovat nová slova spojená s cirkusem. Proměnili jsme se v provazochodce, artisty, krotitele, krasojezdce, žongléry a samozřejmě v klauny a šikovná zvířátka. Ověřovali jsme si své pohybové a manipulační dovednosti, rozvíjeli tvořivost a fantazii při výrobě masky a výtvarném ztvárnění divadelní pohádky, hledali ztraceného medvěda, hráli si s geometrickými tvary, zpívali s doprovodem na rytmické nástroje a sestavili si zdravý jídelníček pro účinkující. Postupně jsme si vytvořili vlastní cirkusové představení, které se stalo, pro nás všechny, velkou zábavou.
,,Hola, hola, cirkus už nás z dálky volá…“
ROK JE DLOUHÝ COPÁNEK
Rozloučili jsme se se starým rokem a zároveň jsme přivítali rok nový míčkovým ohňostrojem a vyřčením novoročních přání. Při návštěvě Tří králů jsme se seznámili s historií příběhu i s významem charitativní činnosti v dnešní době. Jména králů – Kašpar, Melichar a Baltazar nás vedla k určování počáteční hlásky ve slově a ke hře se zvukovou stránkou slov. Zhotovení královských korun z papíru i společné zpívání koledy doplnilo vzpomínku na vánoční svátky, které jsme touto oslavou ukončili.
Copak bude dál? Ocitli jsme se v zimním období, ale po sněhu ani památky. Paní Zima se nám zatoulala. I rozhodli jsme se, že ji půjdeme hledat a sněhové vločky jí připravíme. A podařilo se! Začalo opravdu sněžit! Přesně tak, jako v pohádce O dvanácti měsíčkách, kde se děj odehrává v měsíci lednu a svým vyprávěním nás vtahuje na cestu k objasnění chodu celého kalendářního roku. Jednotlivé měsíce již umíme pojmenovat a začínáme se orientovat i v ročním období. Je to přece jen snadné…. jaro, léto, podzim, zima, to je celý rok…. a také…. dvanáct je měsíců a každý z nich jinou čepici nosí….
BÍLÝ VÁNOČNÍ ČAS…
…na saních jede k nám zas, veze nám stromečky a milé dárečky, lásku probouzí v nás.
Advent je doba čekání a příprav na nejkrásnější svátky v roce. A co teprve, když napadne sníh a svým třpytem podtrhává sváteční atmosféru. Prožíváme chvíle kouzel a napětí, společné radosti nejen z čekání na Vánoce, ale i ze zimních radovánek na sněhu.
Čert si nikoho z naší třídy neodnesl, což bylo dobře, protože každá ruka, k přípravě vánočního programu pro rodiče, se hodila. Napekli jsme cukroví, vyrobili jsme dárečky, přiblížili jsme si některé zvyky a tradice, kreslili svá přání a snažili se pochopit smysl Vánoc.
,, Už jsou tady, už to voní, už to všude cinká, zvoní…“, tak tedy šťastné a veselé Vánoce.
PODZIMNÍ STRAŠENÍ
,,Proměny přírody, mlhy, plískanice, čas pro strašidla, skřítky, pro babice… Všechno je šedivé, přibývá tmy, lépe je zůstat za kamny.“ Popis listopadového nevlídného období v básni nás zavedl do fantazie a představivosti. Orientovali jsme se v pocitech strachu a odvahy, odkryli jsme význam některých přísloví: strach má velké oči, kdo se bojí, nesmí do lesa. Hrou na strašidla jsme rozvíjeli jazykové schopnosti, podpořili jsme děti ke spolupráci a domluvě, rozvíjeli jsme myšlení a smyslové vnímaní. Výrobou strašidelných bytostí jsme procvičili jemnou motoriku a podnítili výtvarné cítění dětí. Píseň ,,Strašidla“ ,za doprovodu hudebních nástrojů, nás přenesla do hlubokého lesa, kde jsme prostřednictvím dramatizace pohádky posilovali paměť a zažívali radost z pohybu. Nyní již víme, že máme pro strach uděláno a také víme, že v nouzi poznáme přátele.
BABÍ LÉTO aneb KAM SE SCHOVAL PAVOUČEK
Podzimní vycházky probouzejí schopnost dětí samostatně objevovat změny v souvislosti s přírodou. S podzimem přišla chladná rána a děti si začaly všímat velkého množství pavučinek všude kolem nás. Nastalo spoustu otázek: ,,Copak je to?“
A jak se zpívá v písni ….. ,,na nose mě šimrá babí léto“, byla odpověď. Pozorováním pavoučků a jejich vlákének jsme se ponořili do velkého studování jejich života. Hra s vlnou a švihadly nám umožnila experimentování – (proměnu tvaru, když jsou ,,vlákna“ napnutá, povolená), možnost z vlákna sestavit, co chceme. Manipulační dovednosti jsme si ověřovali při práci s přírodninami i jiným materiálem a pohybové pavoučí aktivity se staly radostnou událostí. Čtení z knihy Pavouček Provazníček vedlo ke zklidnění a zaposlouchání se do krásných příběhů, které pro nás otevřely zpětnou vazbu a nový pohled na pavouka…. ,,a jak praví pověsti, budeš u nás pro štěstí.“
PODZIME, VÍTEJ!
Přichází podzim v plné síle. Je čas těšit se z darů přírody, sklízet je a třídit. Text melancholické písně nám odkryl znaky již přítomného podzimu, které jsme objevovali při společné vycházce na Šustrák. Cestou nás uchvátila barevnost přírody, práce zemědělských strojů na poli, hostina nenasytného ptactva, bohatá nabídka plodů a létající pavučinka, kterou se necháme vnést do nového příběhu. Možná ji vpleteme do velké pavučiny přátelství, kdo ví…, ale určitě se máme opět na co těšit.
ŠKOLKA A MOJE MÍSTO V NÍ
,,Po prázdninách, kluci, holky, spěchejte do naší školky…“ A proč? Protože nikdo nechce být sám! Toto zjištění nám vyplynulo ze vzájemného poznávání, z navazování nových vztahů a hlavně ze společného soužití, které se neobejde bez pravidel. A tak jsme se všichni společně pustili do jejich objevování a respektování, aby nám bylo spolu dobře. K pochopení významu slova kamarád nám pomohl lesní příběh o veverčákovi, který v nouzi poznal přátele… A nyní již víme, že je u nás bezpečno, každý je potřebný a má jasnou představu o svém prostoru. Tak pojďme si hrát…